Historie

2016

Novinkami posledních let je nová pufovací technologie (2016), rozsáhlá rekonstrukce instantizační linky (2017) a rozšíření pečícího zařízení o technologii na výrobu sušenek (2017). 

2012

2012

Další produktová inovace přišla v únoru 2012, kdy byla na trh uvedena instantní podoba tradiční Melty – Melta Top 200 g. Cukrová řepa v jejím složení byla nahrazena topinamburem, takže lahodou chuť Melty si už mohou vychutnat i lidé trpící diabetem. 

2010

2010

Díky modernizaci linky na pečení piškotů v roce 2010 dnes může společnost vyrábět vedle klasických piškotů i bezlepkové piškoty, běžné i kakaové minipiškoty a dokonce i piškoty pro psy. 

1997

1997

Rok 1997 byl rokem mnoha změn a inovací. Pod tlakem konkurence a nadnárodních řetězců začaly Kávoviny a.s. rozšiřovat sortiment o nové výrobky, jako jsou sypké směsi k přípravě českých buchet nebo jemného perníku, nebo tzv. těžký koloniál (rýže, čočka, hrách, fazole, sůl). Nová technolgie balení těžkého koloniálu do velkoobjemových tašek výrazně zvýšila kulturu prodeje velkospotřebitelských balení. Do provozu byly uvedeny hned dvě nové linky - na výrobu hořčice a na výrobu instantních extraktů náhražek kávy.  

1995

1995

V roce 1995 jste mohli v ulicích Pardubic naposledy cítit vůni praženého obilí, kterou tak dobře znaly celé generace místních obyvatel. Do provozu byl totiž uveden nový pražič obilí Petroncini z Itálie vybavený tzv. spalovačem spalin, který tuto typickou vůni zcela odboural. Ve stejném roce proběhla také instalace nové linky na výrobu ochucených burizonů - Arizonek. Ve spolupráci s místními pěstiteli bylo obnoveno sušení čekanky a cukrovky. 

1991

Novodobá historie Kávovin se začala psát v roce 1991, kdy se ZÁVOD 03 Pardubice oddělil od VITANY Byšice. Vznikly tak KÁVOVINY a.s. a začala rozsáhlá modernizace zařízení továrny. K nejdůležitějším investicím do nové technologie patřilo v roce 1992 pořízení fluidního sušiče německé značky Allgaier, který slouží k instantizaci Vitakávy.  

1965

1965

V 60. letech po sloučení dvou národních podniků - KÁVOVIN Pardubice a VITANY Byšice - se specializace na výrobu kávovin a předvařené rýže rozšířila o výrobní program pufovaných výrobků - tehdy to byly hlavně oblíbené rýžové a kukuřičné burizony. Brzy na to se začaly vyrábět prášky do pečiva a vanilinový cukr, v sortimentu přibyla také Vitakáva, kávovinová směs Melta, obilné kávy Žitovka a Sladovka a přísada Karo. V dalším desetiletí se začalo vyrábět instantní kakao, ovesné kaše a šuměnky. 

1958

Největšího rozmachu dosáhl závod ve 30. letech. Po II. světové válce přešel závod pod národní správu. Následně vznikl národní podnik KÁVOVINY, do něhož bylo začleněno 10 závodů, ze kterých se v 50. letech staly samostatné národní podniky. Když byl v roce 1958 vytvořen samostatný oborový podnik KÁVOVINY Pardubice, vyústilo hledání nového sortimentu ve výrobu první československé cereální snídaně značky Kalorka. Zpracovávaly se zde výhradně domácí suroviny jako je žito, ječmen, čekanka, cukrovka, ovesné vločky, cukr a olej.  

1948

1948

Nejpoužívanější ochrannou známkou kávovin z Pardubic byl kávový mlýnek. Byly jím označeny výrobky, firemní listiny a později, v neonové podobě, byl vidět i z velkých vzdáleností na budově továrny. Vedle toho se používaly ještě dvě ochranné známky, a to čajová konvice a kráčející lev nesoucí na zádech šálek s kávou a lžící. Známky se přestaly používat před rokem 1948. 

1930

1930

Široké domácí pěstování čekanky mělo v krátké době vliv na nižší cenu vyráběných náhražek. Ty se pak těšily velké oblibě a mezi dvěma válkami se nacházely snad v každé domácnosti. Nejznámějším výrobkem byla Pravá Franckova přísada ku kávě, krátce “Franckovka”, která se prodávala v oválných červených balíčcích nebo hnědých krabičkách a pod názvem “Karo-Franck” byla k dostání ve formě kostek. Obliba patřila i žitné kávě značky Perola.  

1896

1896

Psal se rok 1896, českým zemím vládl František Josef I., v Praze vyjela první elektrická tramvaj… a v Pardubicích byla založena továrna na cikorku a obilnou kávu jako součást mezinárodního koncernu Franck. U založení továrny stáli Johann Heinrich Franck a Robert Franck. Hlavní surovinu pro výrobu kávovin, sušenou čekanku, zpočátku dováželi z Holandska a Belgie, ale Johann H. Franck brzy přenesl pěstování čekanky do Polabí. Přispěl tak k rozšíření zemědělství v Čechách o další obor, a to o sušařství. Franckovým sušárnám se brzy začalo dařit natolik, že mohly svou produkci dokonce začít exportovat do Chorvatska, Itálie, Rumunska a Švýcarska.